Spolek vojenských vysloužilců arcivévody Rainera pro Rakovník a okolí  z.s 

Spolky vojenských vysloužilců vznikaly postupně v každém městě či větší obci zemí Koruny české. Bylo to hlavně po prusko - rakouské válce 1866, zejména však v 70. - 80. letech 19. stol. Tyto spolky patřily k dobovému koloritu v místě působnosti, podobně jako hasiči či ostrostřelci/ ale ti byli pouze ve velkých městech/. Byli neodmyslitelnou součástí spolkového života.

Spolky vojenských vysloužilců – „které cti a vážnosti požívaly“ - vychovávaly k loajalitě vůči monarchii, měly ale především charitativní účel - nemajetným bývalým vojínům vypravit důstojný pohřeb a v parádě doprovodit nebožtíka s hudbou ke hrobu (někdy i se střelbou z moždířů), podporovat vdovy a sirotky po zemřelých. V každém městě i vesnici se váleční kamarádi - jak si říkávali - sdružovali ke vzájemné pomoci. Účastnili se v rámci spolků mší svatých, církevních i jiných slavností, akcí jiných spolků, na které byly zváni - především svěcení jejich praporů a oslav výročí jejich založení, pořádali plesy, společné výlety, případně na obdobné akce jiných spolků vojenských vysloužilců vysílali deputace. Příslušníci spolků vojenských vysloužilců měli velké vlastenecké cítění.

Symboly spolků byly prapory, praporové stuhy, odznaky a medaile. Prapor byl symbolem tradic, bohatství a vážnosti spolku. Nařízením ministerstva vnitra z 16. 10. 1881 č. 15499 nesměly nést vyobrazení členů císařské rodiny, nařízením z 8. 11. 1883 č. 14411 nesměl být oboustranně umístěn císařský orel. Prapory spolků z hedvábné látky různé barvy měly různá vyobrazení - zpravidla z jedné strany městský znak, českého lva nebo obrazy svatých např: sv. Václav, sv. Jiří, sv. Florián, sv. Jan Nepomucký, sv. Cyril a Metoděj, sv. Kateřina, sv. Hedvika, sv. Martin atd… na straně druhé býval černožlutý říšský znak – rakouský dvouhlavý orel.

Praporové stuhy bývaly bohatě vyšívané zlatým nápisem nesoucí jméno protektora spolku, kmotry praporu nebo donátora a byly upevňovány na žerď praporu při jeho svěcení, výročích spolku apod. Odznaky a medaile (zhotovených přes 700) byly vydávány k založení spolků, k svěcení praporů, jubileím trvání, sjezdům svazů veteránů. Byly raženy nejvíce z cínu, dále z mědi, bronzu či mosazi, niklu, vzácně i ze stříbra či zlacené mosazi, bronzu, mědi nebo cínu, výjimečně smaltovaný nebo lisovaný plech, s ouškem k připevnění stuhy. Většina byla zhotovena v pražských ražebnách.

Hlavním úkolem spolků kromě vlastního sdružování a vyrukování na veřejnosti byla charitativní činnost, např. podpora chudých členů spolku, pomoc v nemoci, ve stáří, péče o vdovy a sirotky z fondu ve spolkové pokladně. Příjmy spolku byly členské příspěvky, příspěvky města-obce, dary. Každý spolek měl svého patrona a byl významně podporován městy a obcemi. Také proto se vysloužilci účastnili z vlastního popudu či na požádání slavností města či obce, oslav významných výročí státních i církevních. Členové měli krásné uniformy vojenského střihu, bubeníka, trubače a hlavně reprezentativní prapor se symboly příslušnosti ke státu a označením místa působnosti spolku. V čele spolku byl předseda/představený/ a činnost řídil výbor, jmenovaný valnou hromadou vždy na 1 - 3 roky.

V Rakovníku byl spolek založen dne 10. září 1883 v hostinci „U štiky“/dnes Tylův dům/. Prvním předsedou byl zvolen Josef Jaške. Od roku 1883 až do roku 1933 se vystřídalo ve vedení celkem 8 předsedů/představených/.Tuto funkci  zastával  v letech 1885-1905 dokonce  i tehdejší  starosta města Otomar Zákon. Patronát, jak se tehdy říkalo, protektorát spolku převzal polní zbrojmistr arcivévoda Rainer v roce 1885. Za 1. republiky byl spolek nucen přejmenovat  se na občanské sdružení  Palacký. S radikálními společensko-politickými a demografickými změnami po ukončení 2. světové války nebylo  již možné tento spolek obnovit.

Existenci  c. k.vysloužilců  v Rakovníku  zjistil  pan Zdeněk Eichinger /bývalý předseda Muzejního spolku/. Díky ochotě a vstřícnosti pracovníků archivu v čele s Mgr. Renatou Mayerovou se několik nadšenců se zájmem o vojenskou historii i historii města a okolí sešlo v roce 2012 s cílem obnovit a oživit sdružení, ve kterém působili naši dědové a pradědové. Prvními členy byli V. Kochánek, O. Nový, J. Bouma, K. Kolář, J. Pánek, K. Filip a M. Kolář. Patronát převzal Vladimír hrabě Lažanský, svobodný pán z Bukové, který je současně čestným členem spolku.

Dne 21. 09. 2013, tj. v době 130 výročí vzniku spolku jsme důstojně toto jubileum nejen připomněli, ale vysvětili i nový prapor jako symbol dalšího nově obnoveného vojensko - historického spolku v Rakovníku a okolí. Tento nově vzniklý právní subjekt byl 18. 06. 2014 zapsán do spolkového rejstříku vedeného na MS Praha a tak se jako zcela samostatný vydal na svou novou dráhu.