Patron

Lažanští z Bukové

O počátcích rodu nejsou zmínky. Jako první ověřený předek rodu se objevuje Oldřich z Bukové, když koncem 15. století získal Lažany, ves na Klatovsku. Poté nakoupili ještě několik statků.

Teprve až syn Šebestiána staršího, Ferdinand Rudolf Lažanský z Bukové, pozvedl rod do popředí. Za stavovského povstání musel emigrovat, neboť jej prohlásili za zrádce země. Později se vrátil v pozici důstojníka císařské armády. V listopadu 1620 bojoval na Bílé Hoře. Povýšil na podplukovníka a mohl se podílet na zabavování, čehož využil a často nečistým způsobem nahromadil značný majetek. Roku 1631 povýšil do stavu říšských pánů a v roce 1631 se stal říšským hrabětem.

Jeho synové si otcův majetek rozdělili, Rudolf Jiří dostal Záběhlice, František Adam Mladějovice a Osek a Karel Maxmilián Manětín, který ostatní statky skoupil zpět a zdědil další. V roce 1695 zemřel ve funkci dvorského rady.

Prokop Lažanský († 1804) držel Chyši, Lubenec, sloužil až v Haliči, působil jako nejvyšší kancléř a předseda nejvyššího soudu. Další Lažanští také zastávali důležité posty a zasedali v poslaneckých lavicích. Prokopův syn Prokop předsedal v pozici velmistra řadu let zednářské lóži U devíti hvězd.

Vladimír Ferdinand se stal v roce 1895 předsedou Národopisné výstavy českoslovanské v Praze.

Jedna větev vymřela za první republiky, druhá v Rhodesii a třetí linie dosud žije v Německu.

Vladimír hrabě Lažanský svobodný pán z Bukové - rodový erb

Lažanští z Bukové užívali stejný erb jako Korbelové z Bukové, totiž část kola, jíž se odedávna říkalo korbel. Toto erbovní znamení se na pečetích objevuje od samého počátku 15. století, patřilo však více rodům, jejichž společný původ je nejasný, např. Chotkům, Žehušickým z Nestajova, Rousům aj. Lažanští měli svůj štít vždy červený, korbel stříbrný, klenotem byla tři pštrosí péra, stříbrné mezi dvěma červenými. Ve stejné podobí zůstal znak i po povýšení do panského stavu roku 1633.

Zámek a pivovar Chyše

Bohužel, tento skvost západních Čech neměl to štěstí, aby byl vybrán mezi ty tzv. „ukazovací zámky“ jimž byla dána největší péče a ochrana.

Zámek Chyše se stal kulturní památkou druhé kategorie; dalo by se říci vhodným objektem pro umístění některé ze státních organizací. A opravdu, v roce 1946 se majitelem objektu stává Ředitelství lesů a statků, které je vystřídáno zemědělským učilištěm, později Střední zemědělskou školou.

Největší zkáza zámku nastala v letech 1967 – 1989, kdy se správcem stává ONV Most. Prostory zámku byly do roku 1967 využívány jako škola v přírodě pro děti z pánevní mostecké oblasti. V roce 1976 byl zámek kompletně vyklizen a uzavřen, aby zde byla provedena generální opravu, která byla neustále odkládána. Správu vykonával nadále ONV Most. Do zámecké budovy začalo zatékat a nastalo období její devastace.

Ani listopadová revoluce nepřinesla žádnou změnu. Pouze vlastníkem se stala firma Balnex a.s., která vlastnila zámek již krátce před revolucí. Původním plánem této společnosti bylo vybudovat v zámku luxusní hotel, po listopadu 1989 svůj záměr však přehodnotila a od roku 1993 nabízela zámecký areál k odprodeji. Novogotický zámek nadále chátral a zdálo se, že je pomalu odsouzen k rozkladu.

Koncem roku 1995 projevil zájem o koupi zámku pan Ing. Vladimír Lažanský z Děčína, který od svého záměru neustoupil a na počátku roku 1996 zámecký areál zakoupil s manželkou Marcelou s plánem tuto významnou kulturní památku zachránit. V červnu roku 1996 byla zahájena celková obnova a oprava zámecké budovy, která neustále probíhá. Postupná celková oprava zámku v Chyších je velmi náročnou činností, která probíhá za velkého organizačního a finančního vypětí majitelů.

Při této velké práci nezůstávají však osamoceni. Oprava zámku byla v letech 1997 - 2001 zařazena do Programu záchrany architektonického dědictví ČR při Ministerstvu kultury. Z fondu tohoto programu byly ministerstvem poskytovány každým rokem dotace na opravu. Ze strany Památkového ústavu v Plzni je zajištěna špičková spolupráce. Jeho pracovníci, kteří jsou vynikajícími odborníky vedou majitele při opravách formou vydávaných památkových směrnic. Zajištěna je také spolupráce s Referátem kultury Krajského úřadu v Karlových Varech, který povoluje jednotlivé fáze opravných prací vydávanými závaznými rozhodnutími.

V současné době je již část zámku zpřístupněna veřejnosti. Dne 30. května 1999 byla slavnostně otevřena první zámecká expozice včetně stálé expozice „ Karel Čapek a západočeský kraj“, která připomíná pobyt K. Čapka na chyšském zámku v roce 1917.

Obnova zámecké budovy však nadále pokračuje. Do budoucna plánují manželé Lažanští prodloužení prohlídkové trasy o další krásné historické interiéry, jež se skrývají v prostorách novogotického zámku.

Součástí zámeckého areálu je taktéž panský pivovar, který byl vystavěn v letech 1839 – 1841. Pivovarnictví v Chyši má však tradici již od roku 1580. V letošním roce byla po 74 letech obnovena výroba kvalitního zámeckého piva.